Uhlí historii
První prázdninovou sobotu jsme se Zvonečníkem uspořádali návštěvu Mosteckého jezera, které je připomínkou podkrušnohorského prostoru těžby uhlí. Ta v historii zničila část Mostu a řadu podkrušnohorských obcí. Podkrušnohorské technické muzeum ukazuje těžkou práci horníků v prachu, hluku a šeru s technikou, která se používá dokonce dosud. K problémům emisí ze spalování uhlí dospěla debata nakonec.
Areál Mosteckého jezera dosud není veřejnosti přístupný a s vedením Palivového kombinátu Ústí, s.p. jsme měli jedinečnou příležitost k jeho návštěvě. Upravený a zalesněný byl terén okolí jezera o ploše 309 ha, jehož naplánované napouštění skončilo v roce 2014. Vedení Palivového kombinátu nyní usiluje o brzké zpřístupnění jezera a dbá na vynikající kvalitu vody v něm. Zároveň se potýká s řadou problémů.
Velký problém nyní představuje udržení hladiny vody jezera. Jde o bezodtoké jezero se dnem utěsněným jílem. V minulosti se uvažovalo jeho napuštění vodou z řeky Bíliny a z nedalekého dolu Kohinoor. Špatná kvalita vody odsud ale vedla k zajištění dlouhého přivaděče až z Ohře. Čerpání této vody nicméně přichází ročně rovnou na několik milionů Kč vzhledem k většímu výparu a nasákavosti břehů. Dále se tu počítá s koupáním. Vysoké kvalitě vody napomáhá udržení většího množství dravých ryb a nejsou zde nasazeny ostatní druhy, které by vedly ke zhoršování kvality vody. Úžasným ornitologickým zážitkem byla hejna divokých hus a racků a lovící poštolka nedaleko břehu.
V částech blízko Mostu s plánovanými plovárnami Palivový kombinát uplatnil umělé lesnické rekultivace, v odlehlejší části nechává volnější prostor přírodě. V prostoru ponechanému přírodě najdeme již vzrostlé břízky a na odkrytých svazích po těžbě vznikají vodní erozí nové úžasné geomorfologické útvary. V některých uměle zalesněných svazích naopak chybí pionýrské dřeviny a pro vysazené cílové dřeviny tak může být větší problém sucha. Nakonec zde mohou vydržet jen stepní či monotónní třtinové porosty. V částech méně exponovaných Slunci se ale již vytvářejí poměrně pestré smíšené lesní porosty v kategorii lesů ochranných.
Návštěva Podkrušnohorského technického muzea nám umožnila blíže se seznámit s hornickou technikou. Vedle historických exponátů například v podobě velkého parního stroje z roku 1891 je zde praktická ukázka soudobých důlních pásů a naklepávaček, odstřelu a nového důlního kombajnu. Padání, sypání a naklepávání uhlí přináší ohromné množství prachu a ničí zdraví horníků. Důlní technika je také hlučná, důlní teploty při 40 stupních a fyzická náročnost práce s uhlím je nepředstavitelná. Proto vítáme, že v dnešní době je možné energii získávat z jiných zdrojů a moderní ekologické technologie s ní dovedou také lépe hospodařit.
Neméně zajímavá debata proběhla na konci akce u hornického muzea. Na straně jedné zaznívaly názory k údajné větší zdravotní škodlivosti spalování dřeva kvůli obsahu kancerogenních látek v kouři z něj, že moderní civilizace se rozvinula jen díky uhlí a příští generace jsou jen relativizující pojem. Na straně druhé bylo poukázáno na dnes dostupné jiné zdroje energie, rozvoj různých civilizací i bez uhlí a místo prostého spálení dnes žijícími generacemi vhodnost zachování uhlí pro surovinové využití generacemi příštími. Je tu také problém obsahu síry uhlí používaného do neodsířených domácích kotlů a stanoviska lékařů poukazují jednoznačně na větší uvolňování kancerogenních látek z uhlí s benzo(a)pyrenem v čele. Odklon využívání uhlí je logický nejen kvůli emisím a doporučujeme všem seznámit se s aspekty práce horníků v Podkrušnohorském muzeu.
Jiří Jakl a Norbert Buchta
Náhledy fotografií ze složky Mostecko 2018