Vize pro ČR do roku 2025
Dokument "Vize pro Českou republiku do roku 2025" vytyčuje dlouhodobé strategické cíle a zároveň navrhuje, jaké aktivity k těmto cílům mohou vést. Podrobný plán realizace popsané strategie bude základem Dlouhodobého programu ČSSD a případného vládního programového prohlášení.
A co říká kapitola "VI. Zlepšení životního prostředí" (str. 39-42)?
O životním prostředí se v posledních letech v našem veřejném životě pojednává každodenně a často velmi vzrušeně. Od lokálních ostrých sporů o skládky, až po obecné polemiky o globálním oteplování. Samozřejmě, že respektujeme vědecké poznatky, které stále více upozorňují na rizika dalšího vývoje životního prostředí a akutní potřebu aktivního programu v tomto směru.
Nelze nevidět, že přímo pod nosem poslední pravicové koaliční vlády došlo v Praze i řadě velkých měst k velkému, často obtížně věcně odůvodnitelnému záboru zelených ploch pro stavební účely. Kdyby tato vláda projevila alespoň minimální zájem o to kdo, za jaké ceny a komu velké veřejné (nebo ještě nedávno veřejné) pozemky prodává, jistě by mohla vyvolat podnět k řešení. Místo toho však projevila naprostý nezájem. Zřetelně bylo vidět, jak vládní strany upustily od všech občanských aktivit ve smyslu dobrovolných prací k odstranění důsledků znečištění životního prostředí a vše chtějí zaměnit jen finančními nástroji. A tak vymýšlejí různé zákazy topení uhlím, automaty na zpětný odběr PET lahví, zvýšení cen igelitových tašek, zálohování plechovek na nápoje, pokuty apod.
Na rozdíl od této v podstatě byrokratické praxe, soudíme, že starost o životní prostředí je především starost občanská, záležitost celé společnosti a její veřejné správy. Konkrétní praktický účinný postup veřejné správy musí zasahovat do všech rizikových oblastí současného životního prostředí. Nelze přecházet takové věci jako že například stupeň překročení imisních a hygienických limitů znečištění ovzduší se již prakticky neoznamuje v médiích, natož aby se z jeho analýz vyvozovaly konkrétní závěry a původci tohoto znečištění byli nuceni k nápravě.
Jestliže globální oteplování někteří politici, včetně našeho pana prezidenta, popírají, pak ale nikdo nemůže zpochybnit, že ovzduší, které dnes a denně dýcháme, se opět zhoršuje a ohrožuje naše zdraví. A právě s tím je třeba něco dělat. Musíme řešit praktické otázky čištění odpadních vod a kanalizace (ovšem až po ten v podstatě nehorázný růst cen vodného a stočného), zavádění nových technologií šetrnějších k životnímu prostředí a samozřejmě dbát na uchování biodiverzity. K tomu je potřeba pokračovat v programu záchrany venkova, kde zdaleka nejde jen o otázku zemědělství. Přece aby lidé z venkova neodcházeli, musí tam mít zaměstnání, školy pro děti, lékaře, dopravní spojení. To vše je nutné řešit velmi prakticky, třeba současně s účinnými podporami pro drobné a střední podnikání, které může do venkovských oblastí přinést krajinně přiměřené pracovní příležitosti. Pochopitelně se k tomu váže i rozumná podpora domácího turismu.
Obracíme se tedy k těmto otázkám, jako otázkám praktickým, otázkám konkrétní činnosti veřejné správy, otázkám veřejného života. V tomto smyslu je péče o životní prostředí tvořivou, živou a praktickou záležitostí občanů. Vyžaduje jak každodenní praktické úsilí, tak poctivou snahu bojovat se škodlivými deformacemi konzumní společnosti, s její bezuzdnou reklamou, honbou za spotřebou a zábavou za každou cenu. Proto považujeme za nutné, aby v souladu s touto celkovou vizí byl vypracován 10 – 15 letý program hlavních konkrétních opatření pro řešení skutečně aktuálních otázek zlepšení našeho životního prostředí.
Cílem realizace těchto opatření musí být:
1) udržení objektivních environmentálních limitů, zvláště hygienických a ostatních imisních
2) zajištění ekologické a hydrologické stability naší krajiny, a to i jako preventivní opatření pro případ nárůstu průměrných teplot o 2 st. C v příštích 20 letech a klimatických extrémů jako jsou přívalové deště a povodně, větrné smrště a dlouhotrvající sucha,
3) endogenní rozvoj místních komunit a lokálních ekonomik založených na malém a středním podnikání, solitérní výrobě a řemeslech, na jedinečných službách, na energetické a potravinové soběstačnosti, zkrátka na jedinečnosti předávání tradic a zkušeností jako způsobu zvýšení odolnosti naší ekonomiky před turbulencemi globálních trhů,
4) udržitelná průmyslová výroba založená na high-technologiích, výrobcích s vysokou přidanou hodnotou, vědě a aplikovaném výzkumu, na úsporách, nízkoemisních a nejlepších dostupných technikách, na substituci nebezpečných chemických vstupů těmi méně rizikovými a v neposledních řadě na spravedlivém odměňování a sociálním zabezpečení zaměstnanců,
5) maximální zvýšení energetické bezpečnosti a snížení závislosti ČR na dodávkách energetických surovin a energií prostřednictvím maximální podpory energetických úspor, využití veškerého potenciálu obnovitelných zdrojů energie, zvláště geotermálních zdrojů, náhrady ropných paliv v dopravě těmi alternativními, energetického využití vytříděné biosložky komunálního odpadu a v neposlední řadě prostřednictvím „chytrých“ distribučních sítí a ostrovních rozvodových systémů.
Naplněním těchto cílů přispějeme k udržitelnému rozvoji naší společnosti a zvýšení kvality života našich občanů. Abychom toho dosáhli, je nutné vyjít z naší konkrétní situace, ze stavu a indikovaných problémů životního prostředí naší krajiny v různých lokalitách, v konkrétních městech a obcích. Naše země stále ještě oplývá vzácnou přírodní krásou, stále ještě se může zvát zahradou Evropy. To si musíme udržet a tato jednoduchá a prostá skutečnost je také hlavním kritériem pro praktickou činnost v oblasti životního prostředí. Zlepšení životního prostředí se neobejde bez určitého teritoriálního vyrovnávání. Současné příkré teritoriální rozdíly, např. mezi 38 tis. € HDP na obyvatele v Praze a 13 tis. € v Karlovarském a Olomouckém kraji, nejsou dlouhodobě únosné.
O životním prostředí se v současnosti pojednává jako o odborné vědecké záležitosti. Ovšem je nutné environmentální politiku také chápat jako záležitost vysoce společenskou. Chceme-li žít opravdu v dobrém prostředí, pak to neznamená udržovat jen krajinu, ale je nutné jí vdechnout laskavost a přátelství, čímž obrazně vyjadřujeme, že to souvisí i s celkovým stavem respektování morálních hodnost společnosti. Není nutné široce dokazovat, že současný stav poznamenaný honbou za spotřebou, zábavou a penězi provázený bulvarizací, kriminalizací a dalšími známými negativními jevy, rozhodně to nejlepší životní prostředí nepředstavuje. Nechceme zde moralizovat, ale vize budoucího stavu naší společnosti nemůže být od těchto otázek odtržena. Je to záležitost pozvednutí kulturních aktivit, vzdělání, autority školy, veřejných diskuzí, výchovy v rodině atd.
Základní morální hodnoty společnosti jsou známy, nemusíme zde proto vypisovat různé morální kodexy a desatera. A stejně tak i jejich základní současné deformace. Takže bez zbytečných slov je třeba nastoupit vládní, politický, celospolečenský trend k obyčejné lidské slušnosti a poctivosti s opuštěním už ustáleného klišé pomluv, vytáček, polopravd a oficiálních lží.
Odkaz:
Vize pro ČR do roku 2025 (aktualita iNews)