Jdi na obsah Jdi na menu

Ptactvo v obcích a městech

8. 7. 2014

24. června 2014 jsme s naší platformou uspořádali výpravu za ptactvem ve středu velkoměsta. Provedli nás ornitologové Zdeněk Vermouzek a Alena Rulfová z České společnosti ornitologické. Akce se zúčastnili Robin Böhnisch (poslanec - předseda výboru pro ŽP), Vít Céza (místopředseda ČSSD Praha 8), Vladimír Mana (náměstek ministra životního prostředí ČR) a Lucie Válová (zastupitelka pražského Magistrátu).

Kromě fotografií a videozáznamu jsme pro zájemce připravili také letáček a přinášíme základní informace, jak přistupovat k ptactvu v obcích a městech. Věříme, že s blížícími se komunálními volbami povedou k zamyšlení řady našich politiků, jak se dá ptactvu skutečně pomáhat, nebo jak mnohdy nebojovat zbytečně spíše s větrnými mlýny. 

Drobní pěvci: Poslechově nám zpříjemňují pobyt v přírodě i ve městě, živí se hmyzem, různými plody a semeny. Pokud drobné pěvce chceme podpořit, měla by obec myslet na dostatek chemicky neošetřované zeleně, v parcích zachovávat rozsáhlejší husté křoviny a zejména staré doupné stromy. Jen tam, kde přirozená hnízdiště chybějí, je možné zavěšovat hnízdní budky. K zimnímu přikrmování je vhodné zrní (slunečnice, obilí, vločky) a lojová potrava.

Havrani: Systematicky patří mezi pěvce, vyznačují se vysokou inteligencí a lidé je často zaměňují s jinými druhy krkavcovitých ptáků. Hnízdí v koloniích v korunách vysokých stromů. Havrani se v našich městech vyskytují ve větším množství jen v zimě, kdy k nám přilétají zimovat větší hejna ze severovýchodu.

Rorýsi: Patří mezi zvláště chráněné živočichy. Ohrožují je nevhodně prováděné rekonstrukce budov, při nichž přicházejí o svá hnízdiště v různých dutinách. Jak při rekonstrukcích postupovat ke spokojenosti lidí i rorýsů se dozvíme na www.rorysi.cz.

Vlaštovky a jiřičky: Zatímco vlaštovky hnízdí uvnitř budov (stáje, průjezdy), jiřičky si stavějí hnízda ve výklencích venkovní fasády. Velké kolonie nacházíme i na průmyslových objektech nebo mostech. Aby nám jiřičky fasádu neznečišťovaly, připevňujeme pod jejich hnízdo prkénko.

Dravci: V přírodě plní úlohu zdravotní policie podobně jako havrani. Ve městech se vyskytují hlavně poštolky, živící se myšmi, a krahujci, kteří loví hlavně drobné ptáky - v obcích nemohou mít úlohu plašení nežádoucích holubů.

Holubi: V našich obcích a městech se vyskytují dva druhy holubů: větší, původně lesní holubi hřivnáči a menší, mnohem početnější zdivočelí domácí holubi - "věžáci". S holuby věžáky je spojena řada problémů, které se ale často zbytečně zveličují. Například zdravotní rizika spojená s výskytem holubů jsou minimální. V některých lokalitách je ale skutečným problémem poškozování historických památek trusem. Jediným efektivním řešením je mechanické zabránění přístupu holubů tam, kde je nechceme (například pomocí sítí).

Kachny a labutě: Labutě jsou ozdobou vodních ploch a v dobré víře je s kachnami lidé rádi přikrmují. Nejvhodnějším krmivem je obilí, kukuřice nebo obilné vločky. Méně vhodné je pečivo, které ovšem labutě i kachny preferují. Pečivo by nemělo být úplně čerstvé a mělo by být nakrájené na zhruba centimetrové kousky, zbavené soli a koření, bez plísně a žluklých tuků. Nejpřirozenějším krmením je čerstvě posekaná tráva. Přikrmování i při vyšších teplotách vede ptáky ke ztrátě potřeby a schopnosti hledat potravu vlastními silami a není potřeba. Rizikem pro vodní ptáky je rušení volně pobíhajícími psy.

Kormoráni: Stabilně u nás hnízdí v počtu jen kolem 300 párů, na podzim ale přilétají velká hejna ze severu. Přestože se ročně u nás střelí přes 4.000 kormoránů (mnohonásobně víc, než je celá naše hnízdící populace), zimuje u nás každoročně 8-14.000 jedinců. Snahy o snížení počtu odstřelem se tedy evidentně míjejí účinkem. Příčinou škod na rybářství jsou přerybněné rybníky a umělá koryta řek neposkytující rybám možnost úkrytu.  

ptactvo.jpg 

Migrující ptáci: Ptáci mohou za letu narážet do trolejí na mostech, do prosklených ploch a také mohou být zasaženi elektrickým proudem na nezajištěných sloupech vysokého napětí. Tyto případy často končí jejich smrtí. Nutná je spolupráce architektů, dopravních podniků a energetiků s ornitology, ale svá vlastní okna či zimní zahrady si musí ošetřit každý sám – například samolepkami s UV efektem, které se nám jeví průsvitné, ale ptáci je vnímají jako jasně barevnou plochu. Více k zajištění oken proti nárazům ptáků nalezneme na www.ochranaptaku.cz.

Krmení: Ptáky v žádném případě nekrmte čímkoli, co obsahuje sůl. I jedno větší zrnko soli ze slaného rohlíku může být smrtelné pro malé ptáky, jako je třeba čížek. Ptáci by neměli dostat ani příliš mnoho cukru, čerstvé pečivo, uzeniny nebo jakékoli zkažené potraviny. Pro zimní krmítkové krmení je ideální slunečnice, ovesné vločky, různá semena, ale třeba i jablka nebo brambory vařené v nesolené vodě.

Mláďata: Pokud nalezneme ptáče vypadlé z hnízda, můžeme jej do hnízda bez obav vrátit. Ptáci, na rozdíl od savců, nemají dobře vyvinutý čich a nemusíme se bát ani přímého kontaktu. Jinak je lépe mláďat si nevšímat, jejich rodiče bývají na blízku. Záchranu skutečně potřebují jen mláďata viditelně zraněná (s krvavým zraněním, visícím křídlem apod.).

Zachraňování: Pomoc potřebují ptáci zapletení do rybářských potřeb, se zlomeninami a poškozeným peřím. V takovém případě kontaktujeme záchrannou stanici pro volně žijící živočichy. Pokud ptáka odchytíme sami, před předáním odborníkům jej umístíme do papírové krabice na klidné místo, nedáváme mu krmení ani vodu. Co dělat při nálezu zraněného nebo ohroženého zvířete, kontakty na záchranné stanice, ale také možnosti jejich podpory nalezneme na www.zvirevnouzi.cz.

Připravil Mgr. Jiří Jakl ve spolupráci s Mgr. Zdeňkem Vermouzkem a Bc. Alenou Rulfovou - Č. spol. ornitologickou.

 

 

Náhledy fotografií ze složky Ptactvo ve středu velkoměsta