Jdi na obsah Jdi na menu

Chraňme nerostné bohatství českého státu

Praha 27. března 2014, tisková zpráva Grémia platformy Zvonečník

Součástí výrobně-spotřebitelského cyklu je také těžba základních surovin (různých paliv, rud, stavebních materiálů atd.). Česká republika nemá příliš velké nerostné bohatství, ale disponuje velkými zásobami například uhlí a vápenců. Některé firmy začínají mít znovu zájem o ložiska zlata, uranové rudy a břidlicových plynů, přičemž vyšší ceny těchto komodit na světových trzích a vliv politického vývoje, mohou přinést jejich rentabilní těžbu.

Často v závislosti na míře nezaměstnanosti v té či oné oblasti, místní občané připouštějí možnost těžby. To obvykle přináší riziko či přímo zhoršení životního prostředí, snižuje hodnotu nemovitostí a degraduje možnosti rozvoje ekologické ekonomiky - například využití turistického potenciálu (přírodně a kulturně hodnotných území), ekologické zemědělství, výroba a zavedení recyklačních a úsporných technologií atd.

Hlavní pilíře energetiky řízené komunisty před čtvrtstoletím stály na uhelné a jaderné energii. Státní plánování bylo smělé v množství těžby, ale tím méně v předcházení znečištění. Liberální snahy o maximalizaci finančních zisků zase v současnosti přináší zájem na mírných limitech pro znečištění, či minimálních odvodech státu za vytěžení jeho nerostného bohatství. A aby se mohlo těžit více, je třeba prolomit územní limity těžby hnědého uhlí.

Vytvářejme sociálně-tržní a ekologicky-tržní prostředí, kde stát skutečně bude sloužit občanům. Sociální demokracie se musí zasazovat o naplňování svých programových principů jako znečišťovatel platí, omezovat těžbu surovin ve prospěch jejich recyklace a klást tvrdé limity pro znečišťování. Požadujeme proto plnění několika základních principů a přístupů k nerostnému bohatství:

1) Znečišťovatel platí. Například vyšší poplatky za znečištění ovzduší státu umožňují směřovat průmysl k moderním technologiím. Při jejich použití lze poplatky promíjet, nebo i spojit s dotačními tituly.

2) Vysoké úhrady za vydobyté nerosty. Stát dosud nárokuje maximálně 10 % z hodnoty vytěžených surovin, přičemž u uhlí je to dokonce maximálně 1,5 %. To se dá chápat tak, že nerostné bohatství má pro stát zanedbatelnou hodnotu a že těžebním firmám je třeba pomáhat na úkor státu. Přitom těžba je prakticky vždy spojená s negativními externalitami v podobě zátěže nákladní dopravou, nežádoucími emisemi a prachem, omezováním pohybu obyvatel v oblastech těžby a jen velmi obtížnými jinými možnostmi rozvoje v daných oblastech. Odborné zázemí ČSSD také podporuje zvýšení úhrad za vydobyté nerosty.

3) Podpora recyklace a technologických alternativ. Argumentem pro těžbu bývají potřeby průmyslu a domácností. Tyto potřeby lze ale podstatně snížit díky recyklaci odpadních surovin či rekuperací. Tak například z jedné tuny zlatonosné rudy českých ložisek lze získat 1-10 gramů zlata, z tuny elektrických přístrojů lze však získat 300 gramů zlata. Vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL odmítá v České republice těžbu zlata. ČR se ale dlouhodobě neobejde bez jeho dovozu, hlavním trendem by proto měla být především recyklace elektroodpadu. Ztráty energie a potažmo také spotřebu energetických surovin zase lze snížit využitím izolačních a rekuperačních technologií, ať prostřednictvím zateplování, nebo využíváním odpadní energie z odtékající ohřáté vody, při větrání, nebo v dopravě z brzdění.

4) Limity těžby. Stát jako vlastník výhradních nerostů má právo říci, kam až je možné zajít v těžbě jeho nerostných surovin. Jeho povinností je ochrana občanů a jejich majetku, ale také ochrana životního prostředí. Prvorepubliková legislativa nepřipouštěla těžbu v zastavěných územích a na začátku 90. let stát také jasně vymezil územní limity těžby hnědého uhlí. Je nepřijatelné, aby stát připustil komerční těžbu uhlí za těmito limity, zvláště když celá desetiletí těžební společnosti i velcí spotřebitelé uhlí o těchto limitech vědí.

Ve spolupráci s Masarykovou demokratickou akademií 23. dubna (den po Dni Země) uspořádáme debatu na téma "Limity pro těžbu uhlí".  Program začíná od 9:30 v prostorách poslaneckého klubu ČSSD (Sněmovní 1, Praha 1) a srdečně zveme odpůrce i příznivce prolomení uhelných limitů v Ústeckém kraji.

 

kolesove_rypadlo_-_lom_bilina_5.jpg